Klusovi si pro svůj domov zvolili místo na okraji lesa. V bývalé chatové oblasti nejprve žili v provizorním domě ve starém sadu. Po dokončení novostavby se přestěhovali do přízemního domu, jehož hlavní obytnou část přímo propojuje velkorysé jezero. Právě tato vodní plocha se stala výrazným prvkem, ale i přirozenou bariérou zahrady.
Naším úkolem bylo zpřístupnit rodině se třemi dětmi všechna zákoutí pozemku a přirozeně ji propojit s okolní krajinou. Velký terénní val, který vznikl pod jezerem, jsme zpevnili kamennou zídkou a břeh i prostor pod ní osázeli směsí trvalek. Podél zdi jsme zvýraznili osu, která už dnes nerozděluje dva sousední pozemky, ale naopak spojuje. Po této cestě se návštěvníci mohou pohodlně vydat až k ohništi, cestou míjejí ovocný sad s luční výsadbou a slyší zurčení vodních střiků.
Společenské části zahrady dominuje ohniště, v jehož blízkosti se nachází i produkční zeleninová zahrádka se skleníkem, vyvýšenými záhony a pěstebními políčky. Dům se zahradou propojují masivní dubové schody, které zároveň poskytují přehled nad děním v zahradě i sadu.
Celý prostor se odehrává pod korunami vzrostlých smrků, jejichž podrostem se proplétá síť cest – formálnější betonové dlaždice se zde střídají s nepravidelnými kamennými nášlapy, žulovými odseky, dubovými trámy i mlatu, který vytváří dojem přirozené lesní pěšiny. Cesty nás dovedou i do skrytějších koutů pozemku – k malé zahrádce za ložnicí nebo ke slepičímu výběhu, kde žijí netradiční plemena drůbeže.
Kůlnu z opalovaného dřeva ve vjezdovém dvorku v budoucnu doplní sauna v sadu, navržená ve stejném materiálovém a tvarovém duchu.
