Samozásobitelem ve městě. Poradíme, s jakou zeleninou začít, jak připravit truhlík a proč zasadit afrikány

Letošní jaro nás vyhnalo, trochu nepřipravené, na vlastní zahrádky a balkony. Možná jste taky v prvních dnech karantény chodili kolem pokojových rostlin, pozorovali každý nový pupen a přemýšleli, co ještě zasadit. A také jste možná po příchodu ze supermarketu přemýšleli, jestli máte španělskou okurku umýt vodou, saponátem, vykoupat v dezinfekci nebo ji radši rovnou uvařit. Odpovědí na toto dilema může být samozásobitelství – pěstování vlastní zeleniny, ovoce a bylinek a jejich sdílení v rámci rodiny a sousedů.

Jak tedy začít, pokud jste zahradničením doposud nepolíbení? Pokud máte k dispozici vlastní zahradu, máte před sebou více práce, ale taky více možností. Plodin, které přežijí i lehkou nepéči, je spousta. Zrušte kousek trávníku a založte záhony přímo v zemi nebo pořiďte záhony zvýšené a naplňte je substrátem. Podél plotu z pletiva vytvořte malý záhonek a vysejte hrášek nebo fazole.

Nemáte skleník? Zkuste doma za oknem předpěstovat a přímo na záhonek vysadit cherry rajčátka a chilli papričky. Cherry rajčátka nemusíte ani zaštipovat, stačí je zalévat. Zkuste i malá divoká rajčata, ta jsou na pěstování nejméně náročná a jsou zdaleka nejchutnější. Na kompostu se vám z loňského odpadu vysemenily dýně nebo cukety? Nechte je tam, opravdu nic víc nepotřebují. Když je v létě zapomenete zalít, budou menší, ale nic se jim nestane.

Díky mírným zimám v posledních letech na záhonu venku přežijí bez naší pozornosti až třeba do ledna (nebo dokud je nesklidíme) některé druhy zeleniny, jako jsou růžičková kapusta, kedluben nebo pórek.

V prvním roce, pokud si ještě s pěstováním nevěříte, se vyhněte choulostivým plodinám. Jsou to třeba papriky, které potřebují určitou teplotu, vlhkost a větrání, trpí plísněmi a vyžadují postřik. Podobně náchylná jsou třeba tyčková rajčata.

Co dělat, když máte k dispozici jen balkon, lodžii, truhlík na parapetu nebo vydlážděný dvorek s popelnicemi? Společným jmenovatelem balkonového pěstování jsou hlavně správné, dostatečně velké a nejlépe samozavlažovací nádoby. V nich porostou jako divé jak bylinky ze supermarketu (bazalka, koriandr, pažitka, tymián, rozmarýn, rukola, máta a meduňka), tak třeba i jakékoliv keříky s bobulovým ovocem (kanadské borůvky, maliny, rybíz). Tymián a rozmarýn přezimují i do dalšího roku, vzpamatovat se dokáže i máta, tu je ale třeba více zalévat a zbavovat mšic. Babská rada – do vedlejšího truhlíku zasaďte afrikány, ty se sice nejí, ale mšicím nevoní. A když už budete mít i okrasný truhlík, přidejte pár semínek lichořeřišnice, její krásné květy naopak jedlé jsou.

Dobře se v nádobách daří i jahodám, sazenice běžně koupíte třeba na farmářském trhu. Stačí pravidelně doplňovat zásobu vody podle rysky na samozavlažovací sondě. Na balkoně se dají pěstovat i rajčata, opravdu línému pěstiteli k tomu bude stačit i otevřený pytel se zbytkem substrátu – rajče může růst přímo v něm. Běžně se dá zakoupit souprava na pěstování žampionů. Je to vlastně balík substrátu s podhoubím, který stojí v temném koutě bytu, v chodbě nebo komoře, kde není vůbec žádné světlo. Po sklizení hub se dá substrát použít jako hnojivo do truhlíků nebo se mohou sazenice rajčat nebo paprik zasadit přímo do otevřeného balíku.

Domluvte se u vás v paneláku, bytovce nebo činžáku na instalaci komunitního kompostéru. A vůbec, na příští domovní schůzi zkuste probrat možnosti komunitní zahrady, třeba ve vnitrobloku v pytlích nebo zvýšených záhonech. Zajistíte si přísun výpěstků v rozsahu, který byste na balkon jen těžko vměstnali. Seznámíte se se sousedy, podělíte se o náklady, společně zvelebíte kus prostoru a díky zavedení služeb na zalévání se nebudete muset bát o úrodu, když odjedete v létě na 14 dní na dovolenou. Třeba se vám někam vejde i ovocný strom! Už je po zmrzlých, nejvyšší čas začít pěstovat.

Tipy zahradního architekta Ferdinanda Lefflera

• Jedlé rostliny nepatří jen do užitkové části zahrady. Všude – k trvalkám i stromům a keřům vysázejte jako „zelený koberec“ lesní i zahradní jahůdky, mateřídoušku, tymián a jiné bylinky. Co nesníte, potěší vás vůní i drobným barevným květem.

• Květináč na balkon by měl být vždy mrazuvzdorný a opatřený odtokovými otvory.

• Také vám vadí plastový květináč v dekoru dřeva nebo kamene? Nehrajte na sebe komedie a používejte materiály pravdivě, jen tak se vám zahrada i balkon odvděčí pravdivými emocemi a zážitky.

• Mám-li volit mezi větším množstvím menších květináčů, nebo raději jedním pořádným, vždy dám přednost silnému solitéru. Terasa pak působí více jako zahrada.

Jak na pěstování v květináči?

Pro výsadbu rostlin pěstovaných v půdním substrátu v květináči na terase je vhodná velikost nádoby alespoň 40 × 40 centimetrů. Při použití zateplení (nenasákavé desky z extrudovaného polystyrenu, silné asi dva centimetry, po obvodu květináče mezi substrátem a stěnou nádoby) dokáže rostlina obstojně přečkat i zimu.

Pro květníky se obvykle používá lehčený substrát pro střešní zahrady (s přidáním keramzitu), a to především kvůli menší hmotnosti. Pokud nesázíte strom, který potřebuje rozměrnou nádobu do všech stran (alespoň metr na výšku, šířku i délku), rostlinám postačí hloubka substrátu kolem čtyřiceti centimetrů.

U hlubších nádob je výhodné vyplnit spodní vrstvu drenážním materiálem, případně polystyrenem. Pod vrstvy substrátu je vhodné umístit perforovanou nopovou fólii pro střešní zahrady, která v době bez zálivky funguje kromě drenáže také jako určitá zásobárna vody. Nezapomeňte oddělit jednotlivé vrstvy filtračním materiálem, například geotextilií (200 g/m2).

Zásadní je zajistit odtok přebytečné vody — ve dně musí být dostatečný počet otvorů, kterými bude voda odtékat. Zamyslete se nad tím, kam bude voda z květináče odtékat. Zvláště na terase může po častém vytékání zůstávat nevzhledná stopa. Při montáži lze vodu svést pod dřevěný povrch až na hydroizolaci.

ELIŠKA SLABOCHOVÁ, ZAHRADNÍ ARCHITEKTKA, ATELIER FLERA

Zdroj: https://www.lidovky.cz/

150 150 Samozásobitelem ve městě. Poradíme, s jakou zeleninou začít, jak připravit truhlík a proč zasadit afrikány