Svobodná zahrada: voní a žije

Působí ležérně, je živá, nespoutaná a navíc její údržba nevyžaduje moc práce. Mladá rodina chtěla k novému domu zahradu, která by připomínala prázdniny u babičky. Bez zbytečných efektů.

Poblíž Prahy, v malebné krajině Českého krasu, si mladí manželé se dvěma dětmi postavili moderní rodinný dům. Na svažitém pozemku o rozloze více než dva tisíce metrů čtverečních se původně nacházela neudržovaná zahrada a starý ovocný sad. Majitelé měli od začátku jasno: nešlo jim o zahradu na efekt. Naopak. Chtěli příjemné místo k žití a k odpočinku, bez zbytečností. Aby si tam připadali jako na prázdninách u babičky. Povedlo se; jejich nová zahrada, navržená v uvolněném přírodním duchu, byla oceněna druhým místem v letošním ročníku soutěže Zahrada roku.

Tvorba bez limitů

„Zahradu jsme tvořili ruku v ruce se vzniknuvším přátelstvím s majiteli. Je to z ní, myslím, cítit,“ říká Ferdinand Leffler, autor oceněné zahrady a zakladatel atelieru Flera. „Neměli jsme žádné limity a při projektování jsme se nebrali zbytečně vážně.“ Zahrada se budovala na pozemku, který se svažuje směrem na jih, ze severu na něj navíc přímo navazuje smíšený les. Svažitost plochy navržení zahrady často zkomplikuje, může se ale stát také přínosem. „Osobně mám členitost terénu v zahradě hodně rád, i když v určitém okamžiku to začíná být omezení,“ vysvětluje Ferdinand Leffler. Svahy a nerovnosti terénu vyřešil přirozeně vypadajícími kamennými zídkami. Pod rukama zahradních architektů vznikla přírodní zahrada rozčleněná na několik částí s rozmanitými možnostmi využití: najdeme v ní nezbytný prostor na hraní pro děti, obytnou terasu, užitkovou zahradu, saunu a relaxační koutek. Jednoduše řečeno: pobytová zahrada se rozkládá na jih od domu a ta užitková zase na sever. Čím víc se od domu vzdalujeme, tím je zahrada méně opečovávaná a divočejší. „Je rozvržena na intenzivní část, kde je sekaný trávník a kultivovanější úprava, a na část mezi domem a lesem. Ta je divoká, neformální, živá, pestrá, voňavá, hravá a svobodná,“ popisuje zahradní architekt.

V obytné části zahrady na první pohled zaujme přírodní koupací jezírko obrostlé vodními rostlinami, přímo navazující na terasu u domu. „Jezírko voní, voda je měkká, v zimě se na něm dá bruslit. Není to modrý kyblík bez vazby na okolí, je to prostě voda, která do té zahrady patří. Zkuste si vlézt do přilehlé sauny a pak proskočit krustičkou ledu,“ odpovídá tvůrce zahrady na otázku, proč majitelé dali jezírku přednost před klasickým bazénem. Plocha kolem jezírka je věnovaná dětem. Nečekejte žádné umělé hrací koutky. Zdejší malí obyvatelé tu mají kromě jednoduché skluzavky a lezecké stěny k dispozici houpací síť nebo živý prolézací tunel upletený z vrbiček. A na druhé, severní straně domu, se jim otvírá svět plný prohřátých kamenných zídek, cestiček z nášlapných kamenů zarostlých v trávě a kupek sena z posečené louky. Nechybí ani ohniště se sezením vytvořeným z nařezaných špalků, přesně takové, jaké si pamatujeme z dětských let. Dospělí zase ocení meditační koutek, který se nachází v rohu zahrady v těsné blízkosti přilehlého lesa.

Starat se, jen když je třeba

Přírodní zahrada je na údržbu nenáročná. Jediný pravidelný servis vyžaduje intenzivní trávník v bezprostřední blízkosti domu, který se musí podle potřeby sekat. Co se týká použitých rostlin a dřevin, autoři projektu se snažili využít hlavně domácí druhy a kultivary. V zahradě ponechali některé staré ovocné stromy a své místo zde našly také méně používané dřeviny s jedlými plody, například trnky, ale také muchovník, jeřáby a svídy. Pozornému návštěvníkovi neunikne, že součástí zadní užitkové zahrady je rovněž několik vyvýšených záhonů a nezbytný kompost. „Našim klientům zahradničení standardně nabízíme. Zeleninový záhonek, keřík maliníku, borůvky, jahůdky plošně v podrostu, tymián, oregano nebo máta do čaje – všichni pěstování nakonec milují,“ uzavírá Ferdinand Leffler. Jak je vidět, pěstování zeleniny a drobného ovoce pro vlastní potřebu si začíná do moderních zahrad nacházet znovu svou cestu.

Ferdinand Leffler

Ferdinand Leffler je zahradní architekt a projektant, je zakladatelem ateliéru Flera. Do svého týmu si vybírá pečlivé, spolehlivé a kreativní architekty. Pomůže vám vymyslet zahradu tak, aby byla šitá na míru vašim požadavkům a potřebám, zkrátka abyste se v ní cítili dobře: „Jsme zastánci toho, že architektura dílčího pozemku by měla vyjadřovat nějaký příběh, který má začátek, gradaci, pointu… Zahrada by měla být konzistentním propojením všech prvků, funkcí, motivů, které do ní vnášejí požadavky klienta, a měla by mít jednotný rukopis.“

Zdroj: Lidové noviny | 22/11/2010
Text: Anita Blahušová
Foto: Atelier Flera

150 150 Svobodná zahrada: voní a žije