V pohádkové zahradě Jiřího Trnky

Jako bychom se ocitli v pohádce. Chybí pouze mrzutý kocour a zvědaví kluci. Zahrada u památkově chráněné vily Franta v Dobřichovicích má osobitý charakter a kouzlo, které trvá více než jedno století.

Autor nového projektu zahrady inženýr Ferdinand Leffler pojal naši procházku jako listování knihou Jiřího Trnky, kde se na každé další stránce objevují nová tajemná zákoutí a skrývají se místa, která stojí za to poznat. „Bude nám asi trvat déle, než přečteme celou knihu, ale těch více než sto let opravdu zavazuje, dává úctu a respekt ke staré původní zahradě a k nádherné architektuře domu. Nejdříve jsme se museli naučit se starou zahradou žít a postupně jsme do ní vnášeli novou energii,“ popisuje průběh tvorby.

Vila Franta v sobě spojuje dekorativní prvky florální secese, neogotiky a lidové architektury, což je patrné hlavně při vstupu do domu.

 

Nový koncept zahrady

V zahradě se nacházely vzrostlé více i méně hodnotné dřeviny. Většina z nich byla nedostatečně udržovaná, přerostlá, přestárlá či odumřelá. Přesto byly výsadby jednotlivých druhů zapojené a často vzájemně prorůstající. Vzrostlé, letité stromy dávaly zahradě velkou hodnotu. Zpevněné plochy, většinou mlatové a dlážděné, byly neudržované a vyžadovaly obnovu. Systém povrchové drenáže byl částečně funkční, ale na řadě míst zarostlý a propadlý v terénu. Také vodní prvky byly zarostlé s „kvetoucí“ vodou. „Investor počítal s tím, že v celkovém konceptu budou zahrnuty také opravy, přičemž cestní síť, hlavní vstupy na pozemek a charakter výsadeb musí být zachován a nový koncept doplněn o úpravy v prostoru bezprostředně navazující na dům. Bylo nutné doplnit i další vodní plochu v podobě přírodního jezírka,“ vysvětluje architekt a ukazuje na inkriminovaná místa na zahradě. Z výsledku je patrné, že dostál všem požadavkům: jeho koncept vzešel z původního řešení prostoru (plány a dobové fotografie byly k dispozici), z charakteru místa, stávající zeleně i svažitosti terénu. Od branky k domu nyní vede jemně zvlněná přístupová cesta podpořená nízkými asi 30 až 40 cm vysokými zídkami, v cestě jsou vytvořeny mírné stupně (schůdky).

Svažitost cesty podél západní strany domu zmírňují tzv. koňské schody, které vedou k vyššímu schodišti pod zadním východem na zahradu, až k terase z pískovcových bloků.

Kvalitní architektura zavazuje

Vilu nechal postavit zámožný pražský gynekolog doktor Jaroslav Franta v letech 1903 až 1904 podle plánů proslulého architekta Kamila Hilberta. Tato dnes již památkově chráněná budova v sobě spojuje dekorativní prvky florální secese, neogotiky a lidové architektury. Postavena je na členitém půdorysu, zastřešena složitým systémem různě vysokých střech s četnými vikýři a štíty s lomenicemi a s komíny z režného zdiva. Průčelí jsou doplněna dřevěnými verandami, na fasádách najdeme dekorativní fi gurální malby a sochu madony. Vila je obklopena svažitou zahradou se stálezelenými jehličnany a již z dálky je vidět douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii var. glauca).

Teleso jazierka je z betónu, rovnako ako hlavné schody do vody. Je vystlané jazierkovou fóliou a hrany a okraje obložené smrekovcovými doskami.

Kombinace stavebních materiálů, které byly často recyklovány z jiných míst, harmonizuje s přírodními prvky a vytváří tolik žádanou rovnováhu a klid.

Prostor za hlavní brankou je uzavřený v zeleni a už po několika krocích se otevře nádherný pohled na dům a fresku nad hlavním vstupem. Výsadby tvoří samostatnou kompozici založenou na organických liniích travnatých ploch a výsadeb se zastoupením dominantní solitéry – magnolie, pod níž stojí nízká stylová zídka s dřevěnou lavicí. U jižní strany domu pod treláží s pnoucími růžemi se nachází další lavice pro příjemné posezení. Plocha před domem, stejně jako většina komunikací okolo domu, je vydlážděna malou mozaikou ze sliveneckého vápence. Z dlažby vystupují vyvýšené záhony s bohatou výsadbou trvalek.

Západní strana má nádech romantiky

Svažitost cesty podél západní strany domu zmírňují tzv. koňské schody, které vedou k vyššímu schodišti pod zadním východem na zahradu, až k terase z pískovcových bloků. Zde je možné sledovat velkolepou krásu zapadajícího slunce. Prostor nabízí také výhled na romantické stinné jezírko ukryté pod vysokými stromy. Podobný charakter má i severní strana zahrady. Tady je ale lesní jezírko navíc vymezeno plovací zónou, okraje jsou osázeny novou vodní a pobřežní vegetací a najdeme tu i dřevěné molo. Prostor je koncipován jako průchozí, v ploše dlažby se nacházejí záhony s výsadbou trvalek a největší ze záhonů rozšiřuje pobytové plochy terasy. Stávající letitý břečťan byl zachován, byl mu pouze vytvořen v dlažbě záhon. Dlažba vymezuje obytný prostor kolem domu, záhony v dlažbě a kamenné nádoby na zeleň „přivádějí“ zahradu blíže k domu.

SLOVO AUTORA

„Cílem mého návrhu bylo šetrně zasáhnout do fungujícího organismu zahrady, zmladit, ošetřit a případně nahradit stávající výsadby, očistit celkovou kompozici na původní kostru a zároveň ji podpořit a rozvinout novým originálním konceptem. Klient si přál především respektovat a nenarušit charakter a kouzlo původní zahrady, zachovat a ošetřit maximum výsadeb, především stromů, podpořit a doplnit stávající koncept o nové prvky a úpravy odpovídající modernímu životnímu stylu.“

Východní část – místo k relaxaci

Východní strana má v zahradě vždy specifické místo. V Dobřichovicích je oproti původnímu konceptu mnohem více účelová a relaxační. Před schody vstupní části domu se nachází východ ze sauny, řešený jako dřevěná terasa s možností přímého vstupu k ochlazovacímu bazénu. Ten je jako samostatný estetický prvek zasazen do terénu a rovněž zapojen do nové výsadby. Terén nad ochlazovacím bazénkem a celým tímto zajímavě řešeným prostorem má „skalkový“ charakter s příslušnou vegetací. Naproti výstupu od sauny je v opěrné zídce nika s pítkem, na místě původní dlážděné terásky u svažité louky je další terasa korespondující s terasou na východní straně. Najdeme tadyi stávající strom, vysoký hloh (Crataegus oxyacantha), kterému dává nový koncept také kruhový záhon v dlažbě. Z terasy lze sejít po kamenných stupních k pumpě, která taktéž zůstala zachována. Srovnáním terénu zde vznikla pobytová louka pro hry a sport, nově vytvořený svah nad loukou pokrývají půdokryvné rostliny. Nezbytnou součást nového konceptu představuje také garážové stání s povrchem ze stávající žulové kostky, k domu odtud vede úzká cestička z malé vápencové mozaiky. Automobily vjíždějí na pozemek novou branou postavenou v jihovýchodním rohu pozemku. Auta zaparkovaná v tomto rohu zahrady jsou citlivě odcloněna zelení, takže neruší celkový koncept zahrady.

 

Každá cesta má svůj smysl, vede nejen kroky, ale i pohledy, jež jsou pokaždé jiné.

Každá část zahrady pracuje velmi pečlivě s rostlinným materiálem a vytváří tak tu pravou atmosféru pohádky.

Zahrada a stávající výsadby

Také charakter zbytku stávající zahrady zůstal maximálně zachován, stávající odumřelé výsadby byly ošetřeny, doplněny, případně nahrazeny novými podle odborného vyhodnocení z hlediska zdravotního a pěstebního stavu. Ve vyčištěném jezírku bylo instalováno čerpadlo s cirkulací vody s malým přepadem. Charakter ošetření či vysázení nové výsadby vždy odpovídá orientaci zahrady a také již stávajícím výsadbám. Najdeme tu především stínomilné trvalky a keře okrasné květem, do prostoru podél plotu byla doplněna clonící zeleň. „Díky velkému počtu stávajících stromových solitér nebylo nutné na pozemek sázet mnoho nových stromů, pouze například již zmíněnou solitérní magnolii u hlavního vstupu,“ podotýká zahradní architekt spokojený s výsledkem. Je nesporné, že letitá zahrada u nádherné vily Franta v Dobřichovicích svým kouzlem a poetikou připomíná pohádkovou Zahradu Jiřího Trnky, o které mluví Ferdinand Leffler. Procházka byla opravdu jako listování knihou, v níž se na každé další stránce objevují nová barevná zákoutí, skrytá tajuplná místa. Po více než sto letech kouzlo zůstává, dostává pouze nový náboj. Kéž by na další generaci takto působila i současná architektura a umění soudobých mistrů.

 

V detailech vyniká důmyslná propracovanost a návaznost na další a další výsadbu.

Ferdinand Leffler

Ferdinand Leffler je zahradní architekt a projektant, je zakladatelem ateliéru Flera. Do svého týmu si vybírá pečlivé, spolehlivé a kreativní architekty. Pomůže vám vymyslet zahradu tak, aby byla šitá na míru vašim požadavkům a potřebám, zkrátka abyste se v ní cítili dobře: „Jsme zastánci toho, že architektura dílčího pozemku by měla vyjadřovat nějaký příběh, který má začátek, gradaci, pointu… Zahrada by měla být konzistentním propojením všech prvků, funkcí, motivů, které do ní vnášejí požadavky klienta, a měla by mít jednotný rukopis.“

Zdroj: Můj dům 12/2013
Text: Vlastimil Růžička
Foto: Atelier Flera

Můj dům | V pohádkové zahradě Jiřího Trnky

150 150 V pohádkové zahradě Jiřího Trnky