Zahrada snů – krok za krokem

Někteří mají to štěstí, že umí své sny a představy přetavit ve skutečnost a vytvořit si vysněný zelený ráj vlastními silami. Ti, kdo si na to netroufají, zřejmě zamíří do kanceláře zahradního architekta. Zeptali jsme se našeho spolupracovníka, architekta a projektanta Ferdinanda Lefflera, jak vlastně vzniká kvalitní projekt zahrady, jaké náležitosti by měl obsahovat a co si pohlídat.


JAK VZNIKÁ PROJEKT ZAHRADY

Krok 1 – diskuse nad požadavky

Když klient přijde se svými představami, architekt může nejprve zpracovat obecné podklady pro upřesnění požadavků, tzv. moodboardy. Pomohou ke vzájemnému bližšímu pochopení, vyjasnění pojmů, nejen mezi architektem a klienty, ale i mezi zadavateli navzájem (v rámci páru, rodiny).

Krok 2 – zápis

Architekt vytvoří zápis z prvního jednání a odevzdá klientovi k doplnění komentářů. Tento zápis slouží jako zadání a měl by být i nedílnou součástí smlouvy o dílo. Ferdinand radí: „Tuto fázi nepodceňujte! Jde prakticky o poslední možnost, jak si vzájemně vyjasnit, o co vám v zahradě jde, jaké jsou vaše představy.“


Krok 3 – dodání podkladů

Klient dodá architektovi všechny požadované podklady – zaměření, dostupné statické posudky, katastrální mapy atd.

Krok 4 – první studie

Architekt zpracuje první studii, tzv. koncept. Nejprve nakreslí půdorysy, skici, následují vizualizace, 3D modely.


Krok 5 – ladění detailů

Na řadu přichází opět kritická diskuse nad návrhem, kde už dochází k ujasnění praktických záležitostí. Může pro architekta znamenat, že musí začínat úplně nanovo, pokud je klient nespokojený s celým projektem.

Krok 6 – finální projekt

Po odsouhlasení studie už dochází ke zpřesnění vize, konkretizaci detailů, např. specifikaci materiálů, rostlin atp. Následuje realizační, prováděcí dokumentace, která je podkladem pro výběr vhodného dodavatele a následnou realizaci zahradních úprav.


Vizualizace zahrady

3D model zahrady


Vizualizace a 3D modely jsou z vašeho pohledu, tedy z pohledu klienta zásadní, protože jsou nejnázornější. Může jít o ruční kresby, počítačové vizualizace, nebo např. fotomontáže reálných prvků. Pečliví architekti vytvářejí pro své klienty i virtuální prohlídky formou videí. Právě na základě nich můžete nakonec dospět k názoru, že se architekt vydal špatným směrem, a žádat novou studii.


Co je to vlastně projekt zahrady?

Je to dokument čítající až několik desítek stran, který začíná průvodní zprávou, kde se popisuje vývoj návrhu v průběhu spolupráce, úvodní požadavky a zadání od klienta, vstupní informace o pozemku, jeho hodnoty, které se mají zachovat, dále obsahuje návrh údržby, řadu realizačních detailů, normy, které je nutné dodržet. Měl by posléze posloužit jako užitečný podklad pro výběrové řízení na realizační firmu, ale i pro případnou reklamaci její práce při nedodržení projektu. Projekt zpracovává architekt ze dvou důvodů: buď si ho chtějí klienti realizovat vlastníma rukama, nebo realizaci provádí odborná firma nebo i více firem. V každém případě by to měla být ucelená koncepce s jasným, srozumitelným obsahem a podrobně popsaným postupem. Projekt by měl být srozumitelný i pro laiky, tedy i pro zadavatele, aby si případně vše nebo alespoň část prací mohli udělat a ohlídat sami.

Z čeho se skládá projekt zahrady?

Skládá se ze samotné studie/konceptu, která/ý obsahuje skici, půdorysy a vizualizace, a z realizační dokumentace. Realizační dokumentací se rozumí technické výkresy a osazovací plány. Technické výkresy obsahují detaily týkající se drobné architektury. Preciznost je důležitá například při návrzích vodních prvků či osvětlení. Jsou to mnohdy relativně složité systémy, u nichž špatný návrh konstrukce nejen snižuje komfort užívání, ale může dokonce ohrozit zdraví, nebo i život uživatele. Pokud jsou v technické dokumentaci nedostatky, je těžké věci správně zadat firmě. Architekt zodpovídá za konečnou podobu, proto musí věci řešit do detailu, příp. jasně uvést, že skutečné provedení (tedy i částečné doladění detailů) nechává na realizační firmě. Osazovací plány jsou výběrem druhů a počtů vysazovaných květin, keřů a stromů a nákresy jejich umístění v rámci celkové kompozice. Vyžadujte je v čitelné podobě – tedy v dostatečně velkém rozlišení a tedy i formátu.

Co jsou to moodboardy?

Jsou to vlastně ilustrační obrázky a fotografie různých stylů, prostředí, následují inspirace pro detaily: prvky, barvy, materiály… „Mohou dále inspirovat, jak v rámci celkového stylu zahrady, tak v oblasti detailů. V této fázi je nutné dát architektovi co nejvíce informací, aby následně mohl vypracovat co nejpřesnější studii,“ vysvětluje Ferdinand. Používají se i pro výběr rostlinných druhů – architekt si s klienty ujasní detaily, tedy to, jak které druhy vypadají, voní, kvetou, plodí, jaká je charakteristika rostlin z hlediska ročních období, náročnosti na péči, řeší se možné alergie atp.



Kolik stojí práce architekta

Cena za projekt se odvozuje různě – z ceny za metr čtvereční nebo z předpokládané realizační ceny. Anglický model, který upřednostňuje i ateliér Flera, vychází z předpokladu počtu hodin, které prací na projektu stráví jednotliví projektanti, technologové, případně rozpočtáři. „Takzvaný senior architekt, tedy ten, který projekt zaštiťuje, vyjde zpravidla na 700 – 1000 korun za hodinu, junior architekt – méně zkušený projektant stojí cca 500 Kč na hodinu, na zhruba stejnou částku vyjde i hodina rozpočtáře,“ vypočítává Ferdinand Leffler. „Standardní, kvalitní a kompletní projekt zahrady o rozloze 600 – 800m2, což je takový český průměr, u nás vyjde na 60.000 – 100.000 Kč. Zhruba polovina částky vychází na koncept, polovinu představuje prováděcí dokumentace.“

Půdorysy a skici naznačují rozvržení hmot v zahradě. Jsou první vlaštovkou idey a příběhu, podkladem pro pozdější vizualizace a trojrozměrné modely.



Výběr realizační firmy

Dobře zpracovaný projekt by měl fungovat jako zásadní podklad pro výběrové řízení na realizační firmu. Klient by měl mít možnost zaslat projektovou dokumentaci elektronicky min. třem vytipovaným realizačním firmám, ideálně, v případě důvěry ve svého architekta, na jeho doporučení. Nazpět by měl dostat srozumitelné a srovnatelné rozpočty, případně návrhy technologických řešení, kterými umí realizační firma realizaci zlevnit. Tyto postupy by měly vždy být konzultovány s projektantem. Výběru a hodnocení nabídek by se měl ideálně účastnit sám architekt, aby vše pohlídal, firmám případně

vysvětlil detaily, kriticky zhodnotil jejich výstupy, kompetenci, harmonogramy a technologické možnosti. Každá realizační firma se může svým zaměřením a vybavením hodit na jiný typ zadání. Zkušenosti i vybavení se projeví v kvalitě i ceně zpracování. Bohužel neplatí, že nejlevnější firma je tou nejvhodnější. Opatrnost je na místě – ptejte se na doporučení od známých, příp. reference od bývalých klientů soutěžících firem. Od věci rozhodně není jet se podívat na jejich předchozí realizace, a také, je-li tu možnost, pobavit se s majiteli o tom, jak byli s prací firmy spokojeni.



TECHNICKÉ DETAILY

Technický detail altánu

Technický detail dřevníku


Technické výkresy obsahují detaily týkající se drobné architektury (např. jak bude vypadat dřevník, jaké bude mít míry, jak ho ukotvit, konstrukční řešení plotů, altánů, kůlen, ale třeba i květníků). „To už může být pro klienta trochu nuda, ale je to důležité. Může vyskočit řada technických detailů, zádrhelů, může se třeba ukázat, že zvoleným řešením se realizace výrazně prodraží,“ upozorňuje Ferdinand.


OSAZOVACÍ PLÁNY

Seznamy v osazovacích plánech by měly být v latině, aby nemohlo při realizaci dojít k omylu. Zároveň by však pro vaše porozumění měly být doplněny i o české názvy. „Někoho už tato část projektu vůbec nezajímá, jde mu jen o to, aby výsledek vypadal hezky. Jiní se tu naopak dostávají do svého živlu a řeší každou květinu a keř, zajímají se o to, jak budou vypadat v průběhu roku, jakou péči vyžadují,“ vypráví architekt Ferdinand Leffler.



Dobrý architekt by měl umět pracovat s cenami v rámci oboru a včas klienty upozornit, na která řešení mají a na která ne. Ušetří si tím do budoucna práci a klientům zklamání.



Ferdinand Leffler | Atelier Flera

Ferdinand Leffler

Ferdinand Leffler je zahradní architekt a projektant, je zakladatelem ateliéru Flera. Do svého týmu si vybírá pečlivé, spolehlivé a kreativní architekty. Pomůže vám vymyslet zahradu tak, aby byla šitá na míru vašim požadavkům a potřebám, zkrátka abyste se v ní cítili dobře: „Jsme zastánci toho, že architektura dílčího pozemku by měla vyjadřovat nějaký příběh, který má začátek, gradaci, pointu… Zahrada by měla být konzistentním propojením všech prvků, funkcí, motivů, které do ní vnášejí požadavky klienta, a měla by mít jednotný rukopis.“


Home Architect 09/2013 | Atelier Flera

Zdroj: Home Architect 09/2013
Text: Dominika Záveská ve spolupráci s Ferdinandem Lefflerem
Foto: Atelier Flera


Výběr z našich článků

Zahrada desetiletí

Hlasujte pro Fleru v soutěži Zahrada desetiletí jedním kliknutím. Váš hlas může vést k našemu prvenství a právě teď máte možnost o našem pořadí rozhodnout právě vy!

Výběr z referencí

Bajerovi

Těšíme se na jaro, kdy začnou vykukovat první kvítka na naší zahradě. Atelier Flera nám pomohl zrealizovat naši představu o "udržované, neudržované" zahradě, připomínající anglické zahrady. - všechny reference

Bajerovi